Hyperflexe, rollkur, LDR…

Hyperflexe, rolkur, či LDR (Low, Deep, Round) jsou bohužel v současné doběvelice často používané metody tréninku špičkových drezurních koní. Cílem této metody má být fyzické posílení a mobilizace koně. Efekt na koňskou psychiku je však viditelně zcela opačný.

Prostředkem k dosažení “nadpřirozené” fyzické kapacity je absolutní znehybnění krku ve flexi. Kůň tak nemůže používat krk s hlavou jako přirozenou balanční tyč a je nucen k maximální mobilizaci ostatních kompenzačních mechanismů rovnováhy, jako je mezní aktivita zadních nohou a extrémní kmih. Tento způsob ovlivnění mechaniky pohybu koně je do určité míry používán při každém ježdění koně na otěži, avšak v okamžiku, kdy se nos koně dotkne kolmice, dosahuje také využití tohoto mechanismu své nejzažší rozumné míry. Další omezování hybnosti krku koně představuje již nepřijatelné pokřivení přirozené schopnosti koně pohybovat se v rovnováze.

Výsledkem této tréninkové metody je kromě přehnaných pohybů, které mají s přirozenou elegancí jen málo společného, především  absolutní dominance jezdce nad koněm. Ta je navíc vynucená nepřiměřenou bolestí, která koně zlomí natolik, že již neklade odpor. Takovýto kůň pak není rovnocenným partnerem, ale stává se robotem, jehož pohonem je strach z bolesti.

Pokud si také kladete otázky, jak je možné, že někdo tyto brutální a nehumánní metody používá, odpověď je jednoduchá – vyplatí se. Takto trénovaní koně nekladou odpor a vítězí i v nejvyšších drezurních soutěžích. Drezurní rozhodčí hodnotí provedení cviku, ovšem k uvolnění koně, či síle, kterou používá jezdec již nepřihlíží. Dnešní pojetí sportovní drezury klade obrovské nároky na přesnost provedení náročných kombinací cviků a tudíž na poslušnost koně. Pro hlavní znak rovnoceného partnerství – dialog či diskuzi – tu již skutečně nezbývá místo. Drezurní úloha se tedy stala brilantním monologem jezdce, kterému kůň slepě přitakává. 

V poslední době dochází k mobilizaci drezurní veřejnosti a zvedá se vlna odporu proti těmto metodám tréninku. Ovšem reálné výsledky jsou zatím pouze malé. Stále záleží především na svědomí jezdců, jaké metody výcviku koně použijí. Bohužel.

Share on facebook
Facebook
Share on google
Google+
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Napsat komentář