Léto nám uletělo

Léto uteklo nějak podezřele rychle. Sotva jsem dopsala aktualitu o tom, jak je jaro a nestíháme, už je podzim. A nestíháme.Na začátku června se naše stádo dočasně rozrostlo o 4 letou frískou klisnu Bettie v.d. Alberthoeve (přejmenovaná námi na Hohenlohe), kterou jsme měli připravit na svody (29. 9. 2012 v Chemnitz). Bettie k nám přišla ve velmi dobré výživné kondici a dostatečně odpočinutá (mezi řádky můžete pochopit, že byla značně špekatá a předtím vůbec nepracovala), takže se termín svodů zdál být vskutku šibeničním. Zpočátku jí činilo problémy i obklusat louku, zvlášť závěrečný úsek, který vede do kopce. V prvních týdnech se zdálo, že ji budeme domů nosit na zádech, a to i přesto, že jsme tréninkovou dávku nastavili opravdu nízko a zvyšovali ji jen pomalu.Zastáváme totiž názor, že je lepší koně nedotrénovat, než přetrénovat, a proto naši prioritou nebylo předvést maximální výkon na svodech, ale v daném čase Bettie naučit co nejvíce, aniž by ji trénink nepřiměřeně zatížil, ale také učinit z ní koně, který se bude dobře a bezpečně jezdit její paničce.

Bettie s paničkou AndreouBettie zpočátku, jako každý mladý kůň, musela najít svou rovnováhu, protože se jí občas nedařilo dopočítat se vlastních nohou a kroutila se všemi směry. S Filipem na rovnováze pracovali nejen na jízdárně, ale především v terénu, kde se učila bezpečně chodit z kopečků i ze strmějších kopců, přes potoky a kaluže (což zpočátku nesla poměrně těžko) a musela se zdokonalit i v chůzi na kluzkém povrchu, jaký po deštích vzniká na jílovitém podloží v blízkosti naší stáje. Rovněž kondici koně je ideální budovat především v terénu – pro Bettie to znamenalo klusání i cválání po loukách a výšlapy do prudkých kopců. Společnost při vyjížďkách jsme Filipovi s Bettie zajišťovali my s Bon Voyagem. Bonbona velice bavilo, že mu Bettie nestačí, a proto do kopce vždy hnal jako o život, aby navrchu mohl čekat, významně se po Filipovi s Bettie otáčet a házet na ně opovržlivé pohledy, jasně naznačující, jak ho strašně zdržují. To on miluje. 🙂

Bettie jsme k jejímu stihlovému uzdění přidali ještě obnosek, který je pro mladého koně naprosto skvělou pomůckou (článek o obnoscích a jejich použití se brzy objeví). První dva až tři měsíce Filip používal stihlo i obnoskem, poslední měsíc museli s Bettie trénovat již bez obnosku, protože na svodech bylo třeba předvést koně pouze na stihle.I v práci na jízdárně dělala Bettie značné pokroky, ačkoliv tam netrávila příliš mnoho času. Nemělo by smysl mladého koně zakyselit jízdárnou hned na začátku, a proto před a po práci chodili s Filipem vždy krokovat či klusat na louku nebo do lesa. Začínali se základní poslušností, reakcemi na uvolňování těla jezdce, žvýkání udidla a prací ze země, která je u mladého koně rovněž nepostradatelná, vyzkoušeli si i práci na dvou lonžích. V průběhu tréninku se Bettie naučila slušné přechody (a to zejména přechod cval-klus, který jí zpočátku činil velký problém, ale i krok-cval), zcela se jí změnila rovnováha v klusu a cvalu, přestala se tak schovávat za otěž a rolovat krk, jak to měla ve zvyku, zvládla dovnitř plec v kroku a v klusu a ustupování na holeň v kroku a klusu.Za léto se vypracovala a místo špekaté výběhové princezny se stala krásnou atletkou. Na svodech v Německu získala 3. prémii, a ačkoliv s prací „profesionálních“ předváděčů jsme rozhodně nebyli spokojeni, výkon Bettie nás nadchnul.    Úloha IBOP se bohužel jela až pozdě odpoledne a byla velmi poznamenána únavou koní, kteří i kvůli nejasné organizaci byli vytahováni z boxů často zbytečně a měli za sebou již náročný dopolední program. Přesto byla Bettie velmi šikovná, i na pokraji sil se snažila, co jen mohla a vůbec neprotestovala. Rozhodčím se její chody v úloze zdály málo vznosné, avšak za to se na ní nikdo nemohl zlobit, při tak náročném programu byla ráda, že nohy vůbec ještě zvedala.

 Bettie s Filipem na svodech v Německu S Bettie a její majitelkou Andreou spolupracujeme i nadále a jsme moc rádi, že nás osud svedl dohromady. 🙂 Abych nezapomněla také na naše koně. Bon Voyage na konci jara trápily vleklé zdravotní potíže, čili měl léto vskutku odpočinkové a vyjížďkové, na jízdárně se objevoval pouze výjimečně a především kvůli gymnastické a protahovací práci. S intenzivním drezurním tréninkem skončil již dávno, nyní jeho program přizpůsobujeme výhradně jeho možnostem a náladě. Je škoda, že kůň jeho věku a jeho životního elánu nemůže pracovat tak, jak by potřeboval, ale nezbývá nám, než se s tím smířit. Ale často nás zamrzí, když vidíme, jak moc by chtěl, ovšem jeho zdravotní stav to nedovoluje. V současné době se opět zlepšil, nicméně ho šetříme a o nějakých drezurních ambicích nemůže být ani řeč. Pracujeme především ve volnosti a na komunikaci, aby nás to všechny bavilo.

Naše hříbě zdatně prosperuje, jeho příběh můžete sledovat v rámci Gallardova deníku, tady na stránkách. Jen nám neroste. Přes léto na to vůbec neměl čas a nevyrostl ani o pomyslnou píď. Přesto bych ho nevyměnila ani za nic. 🙂 K dalším zásadním novinkám patří, že z Filipa je již MVDr. a v současné době ho můžete potkat (ač bych vašim koním rozhodně žádný úraz či chorobu nepřála) na klinice koní na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Rovněž dojíždí na chiropraktické kurzy pro veterináře do Německa, aby si rozšířil znalosti a dovednosti i v tomto oboru.Stále také pravidelně jezdíme do JK Alika v Čelčicích u Prostějova a máme obrovskou radost z pokroku našich trénujících a moc jim děkujeme za jejich snahu a vytrvalost v boji, který svádí sami se sebou při především pro ně náročných trénincích 🙂 Vzhledem k tomu, že nám často píšete o obnosky, které vyrábíme a používáme pro naše koně, a které nejsou v ČR k sehnání v odpovídající kvalitě a provedení, rozhodli jsme se, že jich vytvoříme více, i pro další zájemce. Info se brzy objeví zde na stránkách i na našem Facebooku, ale už teď se můžete nahlásit do pořadníku, buď do zpráv na Facebooku nebo na mail kristoman(zavináč)seznam(tečka)cz. Hezky si užijte podzim! 

Kristýna

Share on facebook
Facebook
Share on google
Google+
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Napsat komentář