V první řadě si musíme uvědomit, k čemu takový podhrdelník slouží. Byl vynalezen, aby v bitevní vřavě zabránil nepříteli stáhnout uzdečku z hlavy koně jeho protivníka. Má nám tedy zajistit, že uzdečku nikde neztratíme, toť vše. S ovladatelností koně nijak nesouvisí.
Existuje obecná poučka, že se podhrdelník zapíná tak, aby se pod hrdlo koně vešla pěst. Bohužel, tato teze bývá dost často špatně chápána a aplikována. Jezdci podhrdelník zapnou a pak kontrolně nacpou pěst koni pomalu až dovnitř do krku. Domnívám se, že lepším způsobem je orientovat se podle žuchvy koně => podhrdélník má správnou délku, když dosáhne vpředu pod žuchvy, jak je vidno z obrázku číslo 2. Proč je tomu tak?
Pokud je kůň v klidu na dlouhé otěži, rozdíl těchto pár centimetrů až tak markantní není. Zcela jiná situace ale nastává, když pobereme otěže. Při standardním zapnutí “na pěst pod hrdlo” se podhrdelník při zakulacení krku stahuje kolem hrdla koně a škrtí ho, jak můžeme vidět na obrázku č.3.
Abychom to shrnuli. Správně by tedy měl podhrdelník být volný jako je na obrázku č.1, protože pokud koně vezmeme na otěž, podhrdelník se dostane do pozice jako na obrázku č. 2. Pokud máme podhrdelník příliš krátký, bude to vypadat jako na obrázku č. 3 a působit koni v lepším případě nepohodlí.
Ano, možná je to pro vás jen detail, ale pro koně velmi zásadní. Schválně si to vyzkoušejte a s délkou podhrdelníku a krku koně si zaexperimentujte.