Čas od času narazím v koňáckých diskuzích na dost brutální půtky týkající se váhy jezdce. Dovolte mi k tomu prosím krátké vyjádření.
Člověk asi nemusí být jaderný inženýr, aby chápal, že kůň je zvíře, které se nenarodilo, aby na něm někdo jezdil. Nosit váhu na hřbetě je pro koně zcela nepřirozené a ideální váha, která na jeho hřbet patří je čistá nula. My všichni, kdo jezdíme, koně svou sobeckou touhou po jejich schopnostech zatěžujeme a klademe na jejich pohybový aparát nemalé nároky. Tady si musíme před svým prahem zamést všichni. Logicky z toho vyplývá, že čím nižší váhu koně nosí, tím je to pro ně lepší. Cokoliv těžšího než nula kilogramů, je pro ně nepřirozené.
Kolik z nás je ale ochotno koně chovat jen pro jejich krásné oči? Málokdo. Chceme jezdit, proto je máme a proto vyvíjíme nemalé úsilí, abychom je uživili. Každý z nás je však odpovědný za sebe a svého koně, každý máme své svědomí a míru toho, co je pro nás ještě únosné.
Právě o tuhle míru jde. Pokud se shodneme na tom, že koně svým ježděním v podstatě vždy poškozujeme, máme morální povinnost udělat maximum proto, abychom ho poškozovali co nejméně. To znamená nejen poskytnout mu tu nejlepší péči, kvalitně ho nasvalit, dobře jezdit a udržovat v perfektní kondici, ale zejména dbát na naši vlastní váhu.
Ano, znám argumenty o rytířích v brnění, koních, kteří to “snesou”, a velkých chlapech, co by si jinak nezajezdili. Rytíř v brnění se do bitvy dostat musel a kolik koní za rok odrovnal, ho až tak moc netrápilo, taková byla doba. Někteří koně se skutečně s vahou jezdce vypořádají lépe, ale není to omluva, proč na svou váhu rezignovat. A samozřejmě i vysocí a konstitučně pevní jedinci rádi jezdí na koni. Těžko v tom někomu bránit. Každopádně 20 kg svalové hmoty navíc se vždy nosí jinak než 20 kg tuku navíc a kvalita sedu jezdce a jeho schopnost ovládat tělo hraje nemalou roli.
Ač mohou být fakta jakkoliv neúprosná, jasná a pochopitelná, v úvahu je nutno vzít ještě jeden faktor. Každý z nás je jiný. Pro zjednodušení si představme, že existují dva typy lidí. Ti, kteří chápou, že nadváhou koně neúměrně poškozují, a chtějí se sebou něco dělat, a ti, kteří to nevědí, vědět nechtějí nebo to záměrně ignorují.
Pokud tedy narazíte na jezdce z jednoho z těchto typů a napíšete na jeho adresu komentář o tom, že koně svou vahou poškozuje, zkuste domyslet, jakého efektu asi dosáhnete. Jezdce, který o svém hendikepu ví, bojuje s ním, leč z jakéhokoliv důvodů marně, pravděpodobně raníte, urazíte, ublížíte mu. Ruku na srdce – myslíte, že tím pomůžete jeho koni? Že poté, co si o sobě přečte, že je tlusté prase a tyran koní, koně prodá a rozběhne se do fitka? Asi těžko. Dost možná se jen stanete další součástí jeho problému.
A naopak v případě jezdce-ignoranta, zkuste mu napsat něco o jeho kondici. Spustíte lavinu nadávek, urážek, negace, ale nezměníte nic. Jen si s prominutím zasviníte karmu. Ano, možná chcete chránit obecné blaho koní, což je nepochybně chvályhodné, ale tudy cesta nepovede.
Sama jsem stála na obou stranách. Dost značnou část svého života jsem bojovala s kily navíc, byla zamotaná v kruhu odhodlání a zklamání ze své slabé vůle, slýchala jsem „dobře myšlené“ a jiné poznámky o svých špecích a nadávala si, za svou neschopnost se sebou něco udělat. Také jsem psala lidem hnusné komentáře o tom, jak špatně s koňmi zachází. V podstatě jsem to myslela dobře, blaho koní především, ale možná jsem také potřebovala upustit trochu svého zoufalství a poslat ho dál. Lepší, když tě bolí noha, protože si do někoho kopneš, než když tě bolí srdce, ne? A reakce se dostavovaly. Tolik nenávisti, zloby a negace se mi vracelo zpět, než mi došlo, že tudy cesta nevede.
Zhubla jsem, až když jsem si dala do pořádku život a přenastavila si vlastní vnímání světa. Shodou okolností (nebo ne?) to odpovídalo i času, kdy jsem přestala být negativní k ostatním.
Pokud opravdu chcete páchat dobro a koním pomoci tím, že budete jejich jezdcům otvírat oči, jděte příkladem. Raději, než abyste hanili jezdce obézní, chvalte ty, kteří na sobě makají. Ale ono je někdy snazší napsat „Radši zhubni!“ než „Moc ti to sluší!“ Šiřte osvětu, napište inspirativní článek či natočte video o tom, jak zhubnout, jak se udržet v kondici, jak váha jezdce ovlivňuje koně, ale vyhněte se osobním útokům. Jestli chcete pomoct, tak pomozte, ale neútočte.
Změňte svět vaším příkladem, ne vaším názorem.
K.
