Myslím, že každý, kdo má koně, to zná. Jen tak pro pobavení jsem sepsala pár takových těch klasických koňácko – nekoňáckých výroků z míst, kde se tyto dva světy střetávají. Nepochybně vás napadne milión dalších a lepších, tak je přidávejte do komentářů (pod článkem či pod odkazem na článek na Facebooku Nechsenest.cz) a já ty vaše nejlepší “hlášky” budu postupně přidávat na konec tohoto článku. Těším se 🙂
Nekoňák: překvapeně „To sis koupila kondicionér za 750?“
Koňák: pobaveně „Neblázni, to je pro koně, to bych si v životě nekoupila za ty prachy!“
Nekoňák: „Tady něco smrdí…“
Koňák (v lepším případě): nenápadně mizí / v horším případě: „Já nic necítím…”
Léto 34°C, vedro
Nekoňák: „To je super počasí, pojďme na koupák!“
Koňák: „To je hrozný vedro, ach jo, kůň má volno.“
Léto 20°C, poprchává
Nekoňák: „To je hnusně, ach jo.“
Koňák: „Dneska je krásně, jedu na koně!“
Nekoňák: „Kde se u nás v autě pořád bere tolik bláta a slámy?!?!“
Koňák: tváří se nechápavě
Nekoňák: nadšeně „Pojeďme na dovolenou k moři!“
Koňák: vyděšeně „Ty ses úplně zbláznil! Nemůžu tady přece koně nechat samotnýho. Maximálně víkend.“
Nekoňák: „To je krásná motorka!“
Koňák: „Motorka smrdí.“
Nekoňák: „Koně smrdí!“
Napjaté ticho
Nekoňák: „Proč ty starý trička/kalhoty/mikiny/boty nevyhodíš?“
Koňák: „Na koně to je ještě dobrý…“
Před zkouškou na VŠ
Nekoňák: „Tak jak to včera šlo?“
Koňák: „No super, byli jsme venku, krásně jsme si zacválali, pak teda roztrhl ohradník, tak jsme půl dne spravovali ohradu.“
Nekoňák: „Já myslela s učením.“
Koňák: „Jo ták, no klasika, přijeli jsme pozdě, tak jsme u toho usnula. To nějak dopadne.“
Nekoňák: „Jéé pohádka, pojď se dívat!“
Koňák: „Dyť ten princ tam sedí jako idiot a jak toho koně tahá za hubu!“
Nekoňák: „Jak se máš?“
Koňák: „Jo, dobrý.“
Nekoňák: aby řeč nestála „A co dělá ten tvůj kůň?“
Koňák: patnáctiminutový monolog
Nekoňák: „Aha. A ten lonž je co?“
Nekoňák: „Ty jo zase jsem nechala na kosmetice a pedikůře 1500!”
Koňák: „Neblázni, vždyť to je víc jak jedno kování!”
Nekoňák: „To je pěkný auto!“
Koňák: „A jak velkej vozejk to utáhne?“
Nekoňák: „Proč pořád kupuješ tolik chleba, to pak všechno vyhazujem.“
Koňák: „To nevyhazujem, to suším pro koně.“
Nekoňák: „Nepojedeš s námi (libovolně doplňte)?“
Koňák: „Neblbni, nemám čas ani peníze.“
Nekoňák: „Taky by ses mohla aspoň učesat, když už jdeš mezi lidi.“
Koňák: „Nestíhám, po dešti koni popraskaly gumičky a rozpletly se mu všechny copy, tak jsme to hodinu rozčesávala a přeplítala.“
Koňák: „Jedu na koně.“
Nekoňák: „Neříkalas, že máš teplotu?“
Koňák: „To bylo včera, teď už je mi dobře. To rozjezdím.“
Nekoňák: „Kup si už konečně nový boty.“
Koňák: „Nemám prachy.“
Nekoňák: „A co to máš v tašce?“
Koňák: „Novou dečku pod sedlo.“
Nekoňák: „Nech si ostříhat ofinu. To by ti slušelo.“
Koňák: „No jasně, výbornej účes pod přilbu.“
Nekoňák: „Kam jdeš?“
Koňák: „Na koně.“
Nekoňák: „Vždyť tam prší!“
Koňák: nechápavě „No a?“
Nekoňák: „Ty máš koně jo? A jíš koňský maso? Hahahahahaha!“
Koňák: „Debile…“
Nekoňák: „Kéž bys mě měla ráda alespoň jako toho koně!“
Koňák: „Hm…“
K.
—————————————————————————————————————-
Prostor pro vaše nápady:
Nekoňák: „Tak se sejdem odpoledne (cca za 3 – 4 hod).“
Koňák: „To nestíhám, jdu zrovna tak na hodinku na koně…“
Nekoňák: “A z čeho jsi prosím tě unavená, vždyť se na koni jenom vozíš?!”
Nekoňák: „A to jezdíte i v zimě?“
Koňák: „Ne, na zimu koně vyfoukneme a postavíme je do garáže…“
Nekoňák: „Tak ty pracuješ u koní, jo? Tak to je pohoda, ne? To se moc nenadřeš.
Koňák: „???!!!“
Nekoňák: „Ty máš koně jo ? To si tedy bohatá.“
Koňák: „No právě že už ne…“
Nekoňák: „A ten tvůj koník bude mít hříbátko?“
Koňák: „Ne, on je jen tak vyžraný.“
Nekoňák: „Nechápu, co na tom zvířeti pořád vidíš. V autě máš dokonce víc koní pod kapotou a je to rychlejší.
Koňák: „Jenže auto nemá duši.“
Nekoňák: „Ale jo, má, dokonce čtyři.“
Nekoňák: „Ten je nějakej malej ne, to je hříbě?“
Koňák: „Ne, poník….“
Nekoňák: „Vidíš, to je přece prima byt týden pryč, aspoň nemluvíš pořád jen o koních. Podívej jak je tu krásně.“
Koňák: „Tyyyyjo, tady je fakt krásně, dívej na ty luxusní cvalovky!“
Nekoňák: „To je maminka, tatínek a hříbátko!“
Koňák: Kroutí hlavou a mlčky hledí na dva valachy a starou poničku…
