Představ si, že jsi kůň. Zrozen k volnosti, ke svobodě pohybu a rozhodování, zrozen ke zvídavosti, odpovědnosti za své volby, byť s rizikem zaplacení ceny nejvyšší. Miliony lety evoluce naprogramován k extrémní vnímavosti k nebezpečí, k co nejrychlejšímu úniku před děsivým, nepříjemným, bolestivým nebo podezřelým. Tvé geny ti jasně říkají, že skutečně v bezpečí si jen s ostatními členy stáda a že sám nejsi nic.
Narodil ses ale pro radost lidem. Znamená to, že nerozhoduješ o ničem. Tvůj majitel ti určí, kde budeš, s kým budeš, kolik času strávíš za mřížemi, co budeš jíst a v jakém množství, co budeš dělat, kdy se budeš hýbat, jak rychle a v jaké intenzitě.
Chodí za tebou lidé, které musíš tolerovat. Nezáleží na tom, jestli je znáš nebo ne, jestli jsou ti příjemní nebo ne či jaká z nich jde energie. Vodí tě a ty musíš následovat, čistí tě a ty musíš držet, sedají na tebe a ty je musíš vozit. Nesmíš se zašklebit, nesmíš se ohnat, nesmíš kopnout, nesmíš se bránit, protože následky by byly velmi bolestivé. Tvůj názor nikoho nezajímá. Nemáš hlas, takže nemáš nic. Tvým úkolem je sloužit, protože lidé mají pocit, že za to jsi placen.
Tvrdí, že máš vše, co potřebuješ. Ale nezajímá je, že ti způsobují obrovskou bolest. Špatně padnoucími uzdečkami, křivým nesedícím sedlem, nesmyslnými udidly, ostrými provazovými ohlávkami, na krev dotaženými nánosníky a podpínkami. Vyvazují tě, aby ses nasvalil, podvolil, pochopil. Nutí tě chodit v ponižujících pozicích. S hlavou u země, bradou na plecích, útrpně prohnutým hřbetem. Protože trenér říkal a ostatní to tak dělají taky.
Tisíce trpících koní, stejně jako ty, bez možnosti protestu.
Vzpoura se totiž trestá. Silou a ještě větší bolestí. Bránit si dovolí jen ti nejodvážnější. Většina to vzdá, nechá se zlomit. Koňská duše opustí fyzické tělo ve snaze nevnímat utrpení a depresi. Majitel je spokojen, jsi poslušný. Prázdno v očích ho nezajímá, možná je za něj i rád. Nevnímá svoje vlastní tělo a duši, jak by mohl vnímat tebe? Totální odpojení ve jménu spěchu, ega a moderní doby.
Říkají, že tě milují, ale jsi otrok. Tahle „láska“ je podmíněná výkonem. Nezkoušej přestat plnit plán, fyzicky nebo psychicky se zhroutit. Šel bys o dům dál. Každý je nahraditelný, takový je život s lidmi.
A tak přežíváš, den za dnem. Mříže ve stáji plné nešťastných koní. Výběh bez stínu, sena či vody. S frustrovanými koňmi, jejich společnost by sis nikdy nevybral. Kroužení po jízdárně v horku i zimě, miliardkrát dokola. Skoky do hlubokého písku, bolest, tlak, volání o pomoc bez odezvy.
Tvař se mile, víc se snaž. Za to tě přece platí.
Někde hluboko uvnitř jsi to ale pořád ty. Zrozen ke svobodě.
